Split w/Stick and Poke

ODLESKY SVOBODY

(C) Lišky a norci na svých (E) hřbetech nesou
vize nových (F) světů, když (C) utíkají z (G) klecí
(C) Svoboda Sabatého (G) kroků je doprovází
(F) kotlinským ledem i (Dmi) pyrenejskou (G) klečí

(C) Štěkot psů (E) athénských ulic (F) zní
od Lakandonské džungle (C) po (G) Rojavu
(C) Je hlasem všech (G) odvržených
(F) ať už nosí srst nebo (Dmi) (G) balaclavu

(F) A stejně jako tehdy v listopadu
(E) Na mořské hladině odlesky svobody
(F) když šli ke dnu lodě velrybářů
(G) Zračí touhu, rozbíjet okovy

(C) A ty se mně (E) ptáš jak čelit (F) plytkosti instantních (G) existencí
(C) Kde vzít sílu a (E) postavit se (F) vlastní pohodlnosti a (G) dekadenci
(C) Stačí se (E) kouknout kolem (F) sebe, inspirací (G) máš
(C) Záleží (E) jen na tobě, (F) co s ní (G) uděláš
Co s ní uděláš (C)

Můžeš (Ami) být kamenem (F) v botě (C) těm, co (G) po jiných (F) šlapou (C) (G)
zkusit (Ami) Zadrhnout ten (F) stroj, to (C) soukolí ať přestane se (G) točit
(Ami) Ať také (F) poznají život (C) v neustále (G) nejistotě, (F) ti opilí (C) mocí (G)
a (Ami) Odlesky svobody (F) zaplanou ti v (C) očích (G)
a (F) Odlesky svobody (G) zaplanou ti v (A) očích
a (F) Odlesky svobody (G) zaplanou ti v (C) očích

CESTA JE ZAVŘENÁ

(Ami) (C) (G) (Ami)

Přede mnou (Ami) věž – železobetonový kolos nedozírné (C) výšky,
postaven (G) nevolnými údy mdlých, ozdoben kly vyhynulých (Ami) druhů
(Ami) jediné co zbylo, na mršině světa – mršiny (C) much a kořistnící ruka
(G) chtivě trhající křídla z mrtvých (Ami) těl

(F)„Cesta je zavřená. Byla (Emi) postavena těmi, jež jsou (Ami) mrtví.
A mrtví ji střeží.“
(F)„Cesta (Emi)je (Ami)zavřená…“

(Ami) Prodchnutí svobodou vybíráme z široké škály průběh (C) rozkladu
Plán na (G) večer? S volností přemýšlet jak velkou míru odcizení (Ami) zvolit
(Ami) Ve světě betonu, oceli a skla – úpadek (C) v rozletu a ten prs, který kojí
(G) rozedrat do masa, naporcovat, zabalit a (Ami) prodat

(F)„Cesta je zavřená. Byla (Emi) postavena těmi, jež jsou (Ami) mrtví.
A mrtví ji střeží.“
(F)„Cesta (Emi)je (Ami)zavřená…“

TAK VÍTEJ! (FEAT. KOLONA)

(C) (F) (Ami) // (C) (G) (Ami) (F) // (C) (F) (Ami) // (C) (G) (C)

(C) Krájí (F) na kusy (C) zdechlinu (F) svědomí
(C) Čím vyšší (G) plot, tím bližší (Ami) dno
(C) Každý den (F) házejí (C) předsudkům k (F) sežrání
(C) Další (G) libové (Ami) sousto

(C) Chtěl bych vidět (F) tyhle tupce
(Ami) co hlásají zavřít vrátka
(C) S jedinou taškou, (F) kterou stihli
(Ami) zabalit si když přišla válka

(C) Chtěl bych vidět (F) tyhle lidi,
(Ami) absolutně bez svědomí,
(C) Potom co by (F) prošli peklem
(Ami) řekli by jim, že tady pro ně místo není

(C) (G) (Ami)

(C) Kde se vzalo jejich (G) odhodlání
(Ami) Uprchlíky (F) nepřijímat
(C) Záraží mně jak (G) rychle umí
(Ami) společnost (F) zapomínat

(C) Rok 68 nebyl (G) zas tak dávno
(Ami) Mnozí ještě pamatují (F) kolony tanků
(C) Kolik lidí tehdy (G) utíkalo
A teď jiné (Ami) vyhání tenhle národ (F) exulantů

(C) (F) (Ami) // (C) (G) (Ami) (F) // (C) (F) (Ami) // (C) (G) (C)

(Ami) Život v nejistotě a strachu, hledání cesty ven, kudy a kam utéct?
(C) Před peklem na zemi peklem na moři, vysněná souš a pak další zlo.
(F) Středozemní moře, život v něm na pokraji zániku, tak proč nepokračovat v kursu.
(G) Po utrpení jen další utrpení, sen o lepším životě končí ve vlnách.
(Ami) Pod hladinou masový hrob, před našimi dveřmi.
(C) Kolik lidí ještě opustí své domovy a životy při útěku před válkou či humanitární krizí,
(F) kolik lidí bude nuceno snášet nelidské zacházení, znásilňování, pošlapávání jejich základních lidských práv,
(G) jen proto, aby později utonuli v mořských vlnách, nebo je banda buranů posílala se siláckými kecy zpět?

(C) Kde jsi se (G) narodil, (Ami) to si (F) nevybereš
(C) Někdy (G) zbývá jen (Ami) jít

(C) (G) (Ami) (F) Tak vítej

MAJÁKY HOŘÍ

(Emi) (Ami) (Emi) (Emi) (C) (Emi)

(Emi) Svoboda je svobodou jen tehdy,
když v sobě pojímá zodpovědnost a znalost následků vlastního jednání.

(Emi) (C) (G) (D) // (Emi) (C) (Emi)

(Emi) Důležitější (C) než výsledek, je (G) usilovnost (D) snahy
(Emi) Dosáhnout plnosti (C) času skrz (G) smysl malých (D) činů
Když (Emi) olej skropí (C) dřevo a ty (G) pochodeň svou (D) zapálíš
(C) Dokážeš jí (D) k vatře (Emi) přiložit?

(Emi) (C) (G) (D) // (Emi) (C) (Emi)

(Emi) Svoboda je (C) svobodou jen (G) tehdy, jen (D) tehdy,
když v (Emi) sobě pojímá (C) zodpovědnost za své (G) činy, (D) za své činy

(Emi) A když staneš před (C) hradbou horských štítů – (G) majáky hoří, (D) jak odpovíš?

MĚSTA POTŘEBUJÍ LÉČIT

(C) Odlidštěná centra, (G) chátrající historické (F) památky
(C) Chrámy konzumu, herny, (G) vyprazdňující se (F) baráky
(F) Kancly, klece z (G) betonu a monstra (Ami) ze skla
(F) Jaká budou města zítřků, (G) kudy vede cesta (C) ven

(C) Odlidštěná centra, (G) chátrající historické (F) památky
(a stoupající nájmy)
(C) Chrámy konzumu, herny, (G) vyprazdňující se (F) baráky
(lidi bez střechy nad hlavou)
(F) Kancly, klece z (G) betonu a monstra (Ami) ze skla
(ať je nahradí autonomní sociální centra)
(F) Jaká budou města zítřků, (G) kudy vede cesta (C) ven
(pomožme si squattingem)

(F) Je přirozené, že plíce (G) města chtějí (Ami) dýchat
a (F) svobodně chce hlas (G) ulic vzduchem (C) znít
Nic není (F) nemožné, vždyť i (G) kameny mohou (Ami) lítat
Proč by tedy (F) opuštěné domy (G) nemohly znovu (C) žít
Nic není (F) nemožné, vždyť i (G) kameny mohou (Ami) lítat
Proč by tedy (F) opuštěné domy (G) nemohly znovu (C) žít

Ať se
(F) všechny zpráchnivělé (G) trámy znovu pevně (Ami) spojí
(F) A spekulanti s nemovitostmi (G) ti, ať se (C) bojí

SVLÉKÁNÍ KŮŽÍ

(Emi) Správné načasování (Ami) zaručí úspěch – (Emi)svlékání kůží.
(C) Odřít se o davy, (D) obrátit naruby – (Emi) svlékání kůží.

(Emi) Ať se udáví starými (Ami) cáry – (Emi) zapomenou.
(C) Nové tvary obalí (D) struktury shnilé a všichni (Emi) zapomenou.
(Emi) Předvádět kousky za které (Ami) zaplatí vděčnými (Emi) hlasy – zapomenou.
(C) Proklamace pro proklamace, (D) recyklace minulosti –
(Emi) zapomenou.

(F) (G) (Emi)
(F) (G) (Emi)

(Emi) Ukázat očím (Ami) co vidět chtějí – (Emi) zapomenou
(C) Stejnou péči dopřát i (D) slechům – (Emi) zapomenou.
(Emi) Požehnat masám a (Ami) pobídnout k tanci – ať (Emi) tančí! A pak zapomenou.
(C) Za kůrku chleba a (D) posrané životy – (Emi) zapomenou.

(F) (G) (Emi)
(F) (G) (Emi)

(Emi) Důležitost pomníku se (Ami) poměřuje schopností (C) oblbnout lid, (D) oblbnout lid.
(Emi) Pocítit majestátnost (Ami) moci a ve stínu (C) monumentů si (D) uvědomit
Vlastní (Emi) nicotnost a (Ami) roli, (C) která nám byla (D) přidělena.
Vlastní (Emi) nicotnost a (Ami) roli, (C) kterou máme (D) žít.

Klíče k (Emi) okovům – obelisky, (Ami) vítězné oblouky (C) na počest (D) vítězství.
Pole (G) pobitých zahalená v (C) otázkách, kdo vlastně (Emi) vyhrál a nad (D) kým?
(Emi) Pyramidy. Ne, to nejsou (Ami) hrobky, (C) do kterých se pohřbívají (D) mrtví,
ale (G) výkladní skříně, (C) které nám ukazují (Emi) zrůdnost a malichernost (D) moci.

(Emi) Ozdobíme mrtvé (C) jen té správné strany, (Emi) která má to štěstí, že (C) zrovna třímá žezlo.
(Emi) Copak na druhé (C) straně nejsou lidé jako (D) my?
(Emi) Kongresová centra hostí (C) rauty finančníků, (Emi) s plnými břichy probírají (C) politiku
(Emi) a o kousek dále lidé (C) bojují o (D) přežití.

Utnout úvahy o osobní svobodě a svobodě ostatních přesným načasováním, uvážlivým výběrem tématu a promyšleným dávkováním hesel a receptů na spásu.

(Emi) Správné načasování (C) zaručí úspěch.
(Emi) Svlékání kůží.